SLOKA 43
tāvad utthāya bhagavān
svān nivārya svayaṁ ruṣā
śiraḥ kṣurānta-cakreṇa
jahāra patato ripoḥ
tāvat — tehdy; utthāya — vstávající; bhagavān — Nejvyšší Pán; svān — své (oddané); nivārya — zadržující; svayam — sám; ruṣā — hnĕvivĕ; śiraḥ — hlavu; kṣura — ostrý; anta — jehož okraj; cakreṇa — svým diskem; jahāra — uťal; patataḥ — útočícího; ripoḥ — svého nepřítele.
Tehdy vstal Nejvyšší Pán a své oddané zadržel. Potom hnĕvivĕ vypustil svůj jako břitva ostrý disk a uťal hlavu útočícího nepřítele.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje Pánův čin takto: Kdyby Pán Kṛṣṇa neudĕlal nic, v obĕtní arénĕ by se pravdĕpodobnĕ strhl divoký boj, a celý obřad by tak byl zbrocen krví, což by zničilo posvátnou atmosféru. Proto Pán Kṛṣṇa , aby ochránil obĕť Rājasūya svého milovaného oddaného Yudhiṣṭhiry, ihned uťal Śiśupālovu hlavu svým jako břitva ostrým diskem tak, že na zem v obĕtní arénĕ nedopadla ani kapka krve.