SLOKA 30
evaṁ vadanti rājarṣe
ṛṣayaḥ ke ca nānvitāḥ
yat sva-vāco virudhyeta
nūnaṁ te na smaranty uta
evam — tak; vadanti — praví; rāja-ṛṣe — ó mudrci mezi králi (Parīkṣite); ṛṣayaḥ — mudrci; ke ca — nĕkteří; na — ne; anvitāḥ — uvažující správnĕ; yat — protože; sva — jejich vlastní; vācaḥ — slova; virudhyeta — jsou v rozporu; nūnam — dozajista; te — oni; na smaranti — nepamatují si; uta — vskutku.
Tento popis podávají nĕkteří mudrci, ó moudrý králi, ale ti, kdo hovoří tak nelogickým způsobem, si protiřečí, neboť zapomnĕli na své vlastní předchozí výroky.
Pokud si nĕkdo myslí, že Pán Kṛṣṇa byl ve skutečnosti zmaten Śālvovou magií a že podléhal bĕžnému svĕtskému nářku, tento názor je nelogický a odporuje si, neboť je dobře známo, že Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, transcendentální a absolutní. To bude dále vysvĕtleno v následujících verších.