SLOKA 32
yat-pāda-sevorjitayātma-vidyayā
hinvanty anādyātma-viparyaya-graham
labhanta ātmīyam anantam aiśvaraṁ
kuto nu mohaḥ paramasya sad-gateḥ
yat — jehož; pāda — nohám; sevā — službou; ūrjitayā — posílenou; ātma-vidyayā — seberealizací; hinvanti — rozptylují; anādi — bez počátku; ātma — vlastního já; viparyaya-graham — mylné zotožnĕní; labhante — dosahují; ātmīyam — v osobním vztahu s Ním; anantam — vĕčnou; aiśvaram — slávu; kutaḥ — jak; nu — vskutku; mohaḥ — zmatenost; paramasya — Nejvyššího; sat — svatých oddaných; gateḥ — cíle.
Díky seberealizaci posílené službou Jeho nohám Pánovi oddaní rozptylují tĕlesné pojetí života, která duši mate od nepamĕti. Tak dosahují vĕčné slávy v Jeho osobní společnosti. Jak tedy může tato Nejvyšší Pravda, cíl všech pravých svĕtců, podléhat klamu?
Následkem půstu tĕlo zeslábne a osoba si myslí: „Jsem pohublý.“ Podobnĕ si nĕkdy podmínĕná duše myslí: „Jsem šťastný“ nebo „Jsem nešťastný“. To jsou představy založené na tĕlesném pojetí života. Pouhou službou lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy se však oddaní z tohoto tĕlesného pojetí života osvobozují. Jak by tedy mohl tento klam kdy ovlivnit Nejvyšší Osobnost Božství?