SLOKA 25
śṛṅgy-agni-daṁṣṭry-asi-jala-dvija-kaṇṭakebhyaḥ
krīḍā-parāv aticalau sva-sutau niṣeddhum
gṛhyāṇi kartum api yatra na taj-jananyau
śekāta āpatur alaṁ manaso ’navasthām
śṛṅgī—kravami; agni—ohněm; daṁṣṭrī—opicemi a psy; asi—dýkami; jala—vodou; dvija—ptáky; kaṇṭakebhyaḥ—a trny; krīḍā-parau ati-calau—neposedná nemluvňata si hrála; sva-sutau—své dva syny; niṣeddhum—jenom Je zastavit; gṛhyāṇi—domácí povinnosti; kartum api—kvůli vykonávání; yatra—když; na—ne; tat-jananyau—Jejich matky (Rohiṇī a Yaśodā); śekāte—schopné; āpatuḥ—získaly; alam—vskutku; manasaḥ—mysli; anavasthām—vyrovnanost.
Jelikož matka Yaśodā a Rohiṇī nemohly chránit nemluvňata před nebezpečím, jež hrozilo od rohatých krav, ohně, zvířat s ostrými zuby a drápy, jako jsou opice, psi a kočky, a od trnů, dýk a jiných zbraní povalujících se po zemi, prožívaly neustálou úzkost, a to narušovalo jejich domácí práce. Tehdy byly naprosto vyrovnané ve stavu transcendentální extáze známé jako soužení pocházející z mateřské lásky, neboť právě to se probouzelo v jejich myslích.
Všechny tyto Kṛṣṇovy zábavy a velký požitek, který viditelně prožívaly matky, jsou transcendentální. Není na nich nic hmotného. V Brahma-saṁhitě jsou popsány slovy ānanda-cinmaya-rasa. V duchovním světě existuje úzkost, nářek a další pocity podobné těm, které známe v hmotném světě. Jelikož jsou však realitou transcendentálního světa, jehož je tento svět pouhou napodobeninou, matka Yaśodā a Rohiṇī se při nich transcendentálně radovaly.