SLOKA 44
sadyo naṣṭa-smṛtir gopī
sāropyāroham ātmajam
pravṛddha-sneha-kalila-
hṛdayāsīd yathā purā
sadyaḥ—po všech těchto filozofických úvahách se matka Yaśodā plně odevzdala Nejvyšší Osobnosti Božství; naṣṭa-smṛtiḥ—zbavená vzpomínek na to, že v Kṛṣṇových ústech viděla vesmírnou podobu; gopī—matka Yaśodā; sā—ona; āropya—poté, co si posadila; āroham—na klín; ātmajam—svého syna; pravṛddha—zvětšenou; sneha—láskou; kalila—pohnuté; hṛdayā—její srdce; āsīt—zaujala postavení; yathā purā—jako předtím.
Matka Yaśodā okamžitě zapomněla na iluzi yogamāyi, že jí Kṛṣṇa ve svých ústech ukázal vesmírnou podobu. Posadila si svého syna na klín jako dříve a v srdci ke svému transcendentálnímu dítěti pocítila ještě větší náklonnost.
Matka Yaśodā pokládala vidinu vesmírné podoby v Kṛṣṇových ústech za dílo yogamāyi podobné snu. Okamžitě tedy na celou událost zapomněla, tak jako se zapomene na všechno, jakmile skončí sen. S tím, jak rostla její přirozená náklonnost, se rozhodla: “Zapomeňme na tuto událost. Mě to nezajímá. Zde je můj syn, tak Ho raději políbím.”