SLOKA 5
jyotiṣām ayanaṁ sākṣād
yat taj jñānam atīndriyam
praṇītaṁ bhavatā yena
pumān veda parāvaram
jyotiṣām—astrologické poznání (které musí existovat společně s dalšími aspekty kultury v každé lidské, a zvláště civilizované společnosti); ayanam—pohyby hvězd a planet ve vztahu k lidské společnosti; sākṣāt—přímo; yat tat jñānam—toto poznání; ati-indriyam—jemuž obyčejný člověk nerozumí, neboť je mimo dosah jeho zrakového vnímání; praṇītam bhavatā—sestavil jsi dokonalou knihu poznání; yena—pomocí níž; pumān—kdokoliv; veda—může znát; para-avaram—příčinu a následek osudu.
“Ó velký světče, sestavil jsi astrologické poznání, podle něhož může kdokoliv poznat minulé a současné neviditelné skutečnosti. Díky tomuto poznání může každý člověk vědět, co dělal ve svém minulém životě a jaký to má vliv na jeho současný život. To vše je ti známo.”
Zde je definováno slovo “osud”. Neinteligentní lidé, kteří nechápou smysl života, jsou jako zvířata. Zvířata neznají minulost, přítomnost a budoucnost života a nejsou ani schopna těmto věcem porozumět. Moudrý člověk jim však porozumět může. Proto Bhagavad-gītā (2.13) uvádí: dhīras tatra na muhyati-moudrá osoba není zmatena. Je prostou skutečností, že i když je život věčný, živá bytost v tomto hmotném světě mění jedno tělo za druhým. Hloupí lidé, zvláště v současném věku, tuto jednoduchou pravdu nechápou. Kṛṣṇa říká:
dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
“Tak jako vtělená duše souvisle přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk není z této změny zmatený.” (Bg. 2.13) Kṛṣṇa, největší autorita, říká, že se změní tělo a s ním i činnosti. Dnes mohu být člověk, uznávaná osobnost, ale když jen trochu poruším přírodní zákony, budu muset přijmout tělo jiného druhu. Dnes jsem lidská bytost, ale zítra se mohu stát psem a potom bude vše, co jsem v tomto životě dělal, bez užitku. Tuto jednoduchou pravdu dnes málokdo chápe, ale ten, kdo je dhīra, to pochopit může. Ti, kdo jsou zde v hmotném světě kvůli hmotnému požitku, by měli vědět, že si musejí dávat pozor na to, co dělají, neboť jejich současné postavení zanikne. To prohlásil i Ṛṣabhadeva. Na sādhu manye yata ātmano 'yam asann api kleśa-da āsa dehaḥ (Bhāg. 5.5.4). Toto tělo je sice dočasné, ale dokud jsme v něm nuceni žít, musíme trpět. Každý je vystaven trojímu utrpení hmotného života, ať už žije krátce nebo dlouze. Proto se každý soudný člověk, dhīra, musí zajímat o astrologii (jyotiṣa).
Gargamuni byl v astrologii, pomocí níž může člověk vidět neviditelné události z minula, současna i budoucna, velkou autoritou, a proto se Nanda Mahārāja snažil využít jeho přítomnosti. Otec je povinen znát horoskop svých dětí a dělat to, co je třeba pro jejich štěstí. Nanda Mahārāja tedy využil příležitosti dané Gargamuniho přítomností a navrhl, aby pro jeho dva syny, Kṛṣṇu a Balarāmu, sestavil horoskop.