SLOKA 51
tato bhaktir bhagavati
putrī-bhūte janārdane
dampatyor nitarām āsīd
gopa-gopīṣu bhārata
tataḥ—poté; bhaktiḥ bhagavati—kultura bhakti, oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství; putrī-bhūte—v Pánu, který se zjevil jako syn matky Yaśody; janārdane—v Pánu Kṛṣṇovi; dam-patyoḥ—manžela a manželky; nitarām—neustále; āsīt—byla; gopa-gopīṣu—všichni obyvatelé Vṛndāvanu, gopové a gopī, kteří se sdružovali s Nandou Mahārājem a Yaśodou a následovali jejich příklad; bhārata—ó Mahārāji Parīkṣite.
Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z Bhāratovců, když se pak Nejvyšší Pán stal synem Nandy Mahārāje a Yaśody, oba si uchovávali stálou, neochvějnou oddanou lásku v rodičovské náladě. A v jejich společnosti rozvinuli kulturu kṛṣṇa-bhakti i všichni ostatní obyvatelé Vṛndāvanu, gopové a gopī.
Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kradl u sousedních gopů a gopī máslo, tvaroh a mléko, zdálo se, že je jim to na obtíž, ale ve skutečnosti to bylo opětování lásky v extázi oddané služby. Čím více si gopové a gopī s Pánem projevovali vzájemnou náklonnost, tím byla jejich oddaná služba intenzivnější. Někdy nám může navenek připadat, že oddaný zažívá kvůli své oddané službě jisté potíže, ale skutečnost je jiná. Když oddaný pro Kṛṣṇu trpí, jeho utrpení mu skýtá transcendentální požitek. Tomu nikdo neporozumí, dokud se sám nestane oddaným. Když Kṛṣṇa projevoval své dětské zábavy, sílila oddanost nejen Nandy Mahārāje a Yaśody, ale i těch, kteří s nimi byli ve styku. Jinými slovy-ti, kdo svým jednáním následují činnosti Vṛndāvanu, rozvinou také oddanou službu k nejvyšší dokonalosti.