Brāhmaṇa Sudāmā, osobní přítel Pána Kṛṣṇy, nemĕl žádné hmotné touhy. Sebe a svou manželku zaopatřoval tím, co přišlo samo od sebe, a proto žili v nouzi. Jednoho dne Sudāmova žena, když nemĕla jídlo, které by mu uvařila, šla za svým manželem a požádala ho, ať ve Dvārakce navštíví svého přítele Kṛṣṇu a vyžebrá nĕjaký milodar. Sudāmā se zdráhal, ale když naléhala, souhlasil, že půjde, neboť příležitost vidĕt Pána chápal jako velmi příznivou. Manželka vyžebrala pár hrstí rýžových vloček, aby mĕl pro Śrī Kṛṣṇu nĕjaký dar, a Sudāmā se vydal do Dvāraky.