SLOKA 16-17
trīṇi gulmāny atīyāya
tisraḥ kakṣāś ca sa-dvijaḥ
vipro ’gamyāndhaka-vṛṣṇīnāṁ
gṛheṣv acyuta-dharmiṇām
gṛhaṁ dvy-aṣṭa-sahasrāṇāṁ
mahiṣīṇāṁ harer dvijaḥ
viveśaikatamaṁ śrīmad
brahmānandaṁ gato yathā
trīṇi — tři; gulmāni — strážní jednotky; atīyāya — minul; tisraḥ — tři; kakṣāḥ — brány; ca — a; sa-dvijaḥ — doprovázený brāhmaṇy; vipraḥ — učený brāhmaṇa; agamya — kudy se nedá projít; andhaka-vṛṣṇīnām — Andhaků a Vṛṣṇiovců; gṛheṣu — mezi domy; acyuta — Pána Kṛṣṇu; dharmiṇām — kteří vĕrnĕ následují; gṛham — sídla; dvi — dva; aṣṭa — krát osm; sahasrāṇām — tisíců; mahiṣīṇām — královen; hareḥ — Pána Kṛṣṇy; dvijaḥ — brāhmaṇa; viveśa — vešel; ekatamam — do jednoho z nich; śrī-mat — bohatého; brahma-ānandam — blaženosti neosobního osvobození; gataḥ — dosažení; yathā — jako.
Učený brāhmaṇa, k nĕmuž se připojilo nĕkolik místních brāhmaṇů, minul tři stanovištĕ stráží, prošel třemi branami a potom kolem domů vĕrných oddaných Pána Kṛṣṇy, Andhaků a Vṛṣṇiovců, kudy obyčejnĕ nikdo nesmĕl jít. Pak vstoupil do jednoho z bohatých paláců, jež patřily šestnácti tisícům královen Pána Hariho, a vzápĕtí cítil, jako kdyby dosáhl blaženosti osvobození.
Když oddaný brāhmaṇa vešel do areálu paláců Pána Kṛṣṇy a potom i vstoupil do jednoho z nich, úplnĕ zapomnĕl na všechno ostatní, a tak je stav jeho mysli přirovnán k rozpoložení toho, kdo právĕ dosáhl blaženosti duchovního osvobození. Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje z Padma Purāṇy, Uttara-khaṇḍy, kde se dozvídáme, že brāhmaṇa vstoupil do paláce Rukmiṇī: sa tu rukmiṇy-antaḥ-pura-dvāri kṣaṇaṁ tūṣṇīṁ sthitaḥ. „Chvíli tiše stál na prahu paláce královny Rukmiṇī.“