SLOKA 35-36
api naḥ smaryate brahman
vṛttaṁ nivasatāṁ gurau
guru-dāraiś coditānām
indhanānayane kvacit
praviṣṭānāṁ mahāraṇyam
apartau su-mahad dvija
vāta-varṣam abhūt tīvraṁ
niṣṭhurāḥ stanayitnavaḥ
api — zda; naḥ — nás; smaryate — jsou v pamĕti; brahman — ó brāhmaṇo; vṛttam — co jsme dĕlali; nivasatām — kteří jsme žili; gurau — s naším duchovním mistrem; guru — našeho gurua; dāraiḥ — manželkou; coditānām — kteří jsme byli posláni; indhana — dřevo na oheň; anayane — přinést; kvacit — jednou; praviṣṭānām — poté, co jsme vešli; mahā-araṇyam — do velkého lesa; apa-ṛtau — nepatřící do onoho ročního období; su-mahat — silný; dvija — ó dvojzrozený; vāta — vítr; varṣam — a déšť; abhūt — strhly se; tīvram — prudký; niṣṭhurāḥ — burácivé; stanayitnavaḥ — hřmĕní.
Ó brāhmaṇo, pamatuješ, co se nám stalo, když jsme žili s naším duchovním mistrem? Jednou nás guruova žena poslala pro dříví na oheň a když jsme vešli do velkého lesa, ó dvojzrozený, strhla se neobvyklá bouře, při které vanul silný vítr, hustĕ pršelo a burácivĕ hřmĕlo.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že tato bouře nastala v zimĕ, a byla tedy neobvyklá pro toto roční období.