Když Pán Kṛṣṇa láskyplnĕ rozmlouval se svým přítelem Sudāmou, v jednu chvíli mu řekl: „Můj milý brāhmaṇo, přinesl jsi Mi z domova nĕjaký dar? I sebemenší obĕť od Mého milujícího oddaného je pro Mĕ nesmírnĕ důležitá.“ Chudý brāhmaṇa se však stydĕl předat Kṛṣṇovi svůj nuzný dar, rýžové vločky. Pán Kṛṣṇa je však Nadduše sídlící ve všech srdcích, a tak vĕdĕl, proč Ho Sudāmā přišel navštívit. Uchopil tedy balíček s rýžovými vločkami, který Sudāmā skrýval, a s velkým potĕšením jich plnou hrst snĕdl. Chystal se sníst ještĕ druhou hrst, ale Rukmiṇī devī Mu v tom zabránila.