SLOKA 20
adhano ’yaṁ dhanaṁ prāpya
mādyann uccair na māṁ smaret
iti kāruṇiko nūnaṁ
dhanaṁ me ’bhūri nādadāt
adhanaḥ — chuďas; ayam — tento; dhanam — bohatství; prāpya — kdyby dostal; mādyan — radující se; uccaiḥ — velmi; na — ne; mām — na Mĕ; smaret — vzpomínal by; iti — takto uvažující; kāruṇikaḥ — soucitný; nūnam — jistĕ; dhanam — bohatství; me — mnĕ; abhūri — nepatrné; na ādadāt — nedal.
Ten soucitný Pán uvažoval: „Kdyby tento ubožák najednou zbohatnul, byl by tak omámený radostí, že by na Mĕ zapomnĕl,“ a tak mi nedal ani trochu bohatství.
Sudāmovo prohlášení, že mu Pán Kṛṣṇa nedal „ani trochu bohatství“, se dá také chápat tak, že místo aby mu dal bohatství, které by bylo abhūri, „nepatrné“, dal mu Pán ve skutečnosti nezmĕrný poklad v podobĕ své společnosti. Tento alternativní význam navrhuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī.