SLOKA 41
etad brahmaṇya-devasya
śrutvā brahmaṇyatāṁ naraḥ
labdha-bhāvo bhagavati
karma-bandhād vimucyate
etat — této; brahmaṇya-devasya — Nejvyššího Pána, jenž zvláštĕ přeje brāhmaṇům; śrutvā — když slyší; brahmaṇyatām — o laskavosti vůči brāhmaṇům; naraḥ — človĕk; labdha — poté, co získá; bhāvaḥ — lásku; bhagavati — k Pánu; karma — hmotného jednání; bandhāt — z pout; vimucyate — je vysvobozen.
Nejvyšší Pán vždy projevuje zvláštní přízeň brāhmaṇům. Každý, kdo uslyší toto vyprávĕní o Jeho laskavosti vůči brāhmaṇům, vyvine lásku k Pánu, a tak bude vysvobozen z pout hmotného jednání.
V úvodu ke kapitole knihy Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, jež líčí tuto zábavu, Jeho Božská Milost Śrīla Prabhupāda píše: „Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduše všech živých bytostí, zná velice dobře srdce každého. Zvláštĕ je naklonĕný oddaným brāhmaṇům. Říká se Mu také brahmaṇya-deva, což znamená, že Ho brāhmaṇové uctívají. Proto oddaný, který je plnĕ odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, již dosáhl brāhmaṇského postavení. Nikdo se nemůže přiblížit k Nejvyššímu Brahmanu, Pánu Kṛṣṇovi, aniž by se stal brāhmaṇou. Kṛṣṇa se zvláštĕ stará, aby odstranil utrpení svých oddaných, a je jediným útočištĕm čistých oddaných.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k osmdesáté první kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Pán žehná brāhmaṇovi Sudāmovi.“