Když královna Kuntī vidĕla svého bratra Vasudevu a další členy své rodiny, odložila svoji lítost. Přesto však řekla Vasudevovi: „Ó bratře, jsem velmi nešťastná, že jste na mĕ všichni bĕhem mých útrap zapomnĕli. Bĕda, i vlastní příbuzní zapomenou na toho, komu Prozřetelnost přestala přát.“