SLOKA 17
pṛthā bhrātṝn svasṝr vīkṣya
tat-putrān pitarāv api
bhrātṛ-patnīr mukundaṁ ca
jahau saṅkathayā śucaḥ
pṛthā — Kuntī; bhrātṝn — své bratry; svasṝḥ — a sestry; vīkṣya — když vidĕla; tat — jejich; putrān — dĕti; pitarau — své rodiče; api — také; bhrātṛ — svých bratrů; patnīḥ — manželky; mukundam — Pána Kṛṣṇu; ca — také; jahau — zbavila se; saṅkathayā — když rozmlouvala; śucaḥ — svého žalu.
Královna Kuntī potkala své bratry, sestry a jejich dĕti a také své rodiče, manželky svých bratrů a Pána Mukundu. Zatímco s nimi rozmlouvala, zapomnĕla na svůj žal.
Dokonce i neustálá úzkost čistého oddaného, zdánlivĕ pravý opak klidu (śānti) impersonalistů, může být vznešeným projevem lásky k Bohu, jak vidíme na příkladu Śrīmatī Kuntīdevī, která byla tetou Pána Kṛṣṇy a matkou Pāṇḍuovců.