SLOKA 39
śrī-śuka uvāca
gopyaś ca kṛṣṇam upalabhya cirād abhīṣṭaṁ
yat-prekṣaṇe dṛśiṣu pakṣma-kṛtaṁ śapanti
dṛgbhir hṛdī-kṛtam alaṁ parirabhya sarvās
tad-bhāvam āpur api nitya-yujāṁ durāpam
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; gopyaḥ — mladé pasačky; ca — a; kṛṣṇam — Kṛṣṇu; upalabhya — když vidĕly; cirāt — po dlouhé dobĕ; abhīṣṭam — cíl své touhy; yat — na nĕhož; prekṣaṇe — při pohledu; dṛśiṣu — na jejich očích; pakṣma — víček; kṛtam — tvůrce; śapanti — proklínaly; dṛgbhiḥ — svýma očima; hṛdī-kṛtam — vzatého do srdce; alam — k plné spokojenosti; parirabhya — poté, co objaly; sarvāḥ — všechny; tat — v Nĕm; bhāvam — extatického pohroužení; āpuḥ — dosáhly; api — i když; nitya — neustále; yujām — pro ty, kdo následují jógovou disciplínu; durāpam — obtížné dosáhnout.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Mladé gopī při pohledu na svého milovaného Kṛṣṇu vždy proklínaly tvůrce jejich očních víček (které jim každou chvilku bránily Ho vidĕt). Když nyní znovu spatřily Kṛṣṇu po tak dlouhém odloučení, očima si Ho vzaly do srdce a tam Ho objímaly k plné spokojenosti. Tak se plnĕ pohroužily do extatické meditace o Nĕm, které ti, kdo neustále praktikují mystickou yogu, stĕží dosáhnou.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho právĕ v tu chvíli Pán Balarāma spatřil nedaleko stojící gopī. Když vidĕl, jak se třesou dychtivostí po setkání s Kṛṣṇou a jak vypadají připravené ukončit svůj život, kdyby se nemohlo uskutečnit, taktnĕ se rozhodl vzdálit se. Tehdy gopī dosáhly stavu popsaného v tomto verši. Zmínkou o nesnášenlivé neúctĕ gopī vůči Pánu Brahmovi, „tvůrci očních víček“, si Śukadeva Gosvāmī ulevuje od své subtilní žárlivosti na požehnané postavení gopī.
Śrīla Jīva Gosvāmī navrhuje alternativní chápání výrazu nitya-yujām, který může znamenat „dokonce i pro Pánovy hlavní královny, které mají sklony být pyšné na to, že jsou s Ním neustále ve styku“.
V knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda píše: „Když gopī přišly s Nandou Mahārājem a matkou Yaśodou, cítily při pohledu na Kṛṣṇu silnou extázi, jelikož od Nĕho byly tolik let odloučené. Nikdo si nedovede ani představit, jak hodnĕ si přály Kṛṣṇu znovu vidĕt. Jakmile Ho spatřily, očima Ho přijaly do nitra svých srdcí a tam Ho dosyta objímaly. Přestože objímaly Kṛṣṇu pouze v mysli, zaplavila je taková extáze a radost, že se na čas úplnĕ zapomnĕly. Extatického transu, kterého dosáhly pouhým objetím Kṛṣṇy v mysli, nemohou dosáhnout ani velcí yogī, kteří o Nejvyšší Osobnosti Božství neustále meditují. Kṛṣṇa poznal, že gopī jsou unesené tím, jak Ho objímají v mysli, a jelikož je přítomný v srdci každého, zevnitř jim objetí opĕtoval.“