SLOKA 45
ahaṁ hi sarva-bhūtānām
ādir anto ’ntaraṁ bahiḥ
bhautikānāṁ yathā khaṁ vār
bhūr vāyur jyotir aṅganāḥ
aham — Já; hi — jistĕ; sarva — všech; bhūtānām — stvořených bytostí; ādiḥ — počátek; antaḥ — konec; antaram — uvnitř; bahiḥ — vnĕ; bhautikānām — hmotných vĕcí; yathā — jako; kham — éter; vāḥ — voda; bhūḥ — zemĕ; vāyuḥ — vzduch; jyotiḥ — a oheň; aṅganāḥ — ó ženy.
Mé milé ženy, jsem počátek a konec všech stvořených bytostí a existuji jak v nich, tak mimo nĕ, tak jako jsou prvky éter, voda, zemĕ, vzduch a oheň počátkem a koncem všech hmotných vĕcí a existují v nich i mimo nĕ.
Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho a Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Pán Kṛṣṇa tímto veršem naznačuje: „Jestliže víte, že jsem Nejvyšší Pán, pak by vás nemĕlo trápit jakékoliv odloučení ode Mĕ, protože prostupuji veškerou existencí. Jste-li nešťastné, je to známkou vašeho chabého úsudku. Přijmĕte proto prosím ode Mne tento pokyn, který odstraní vaši nevĕdomost.
Pravda je ale taková, že vy gopī jste v minulých životech byly velkými mistry yogy, a tak již tuto nauku o jñāna-yoze dozajista znáte. A ať se vás to snažím učit sám nebo skrze svého zástupce, jako je Uddhava, stejnĕ to kýžený výsledek nepřinese. Jñāna-yoga je pro ty, kdo jsou plnĕ pohroužení v čisté lásce k Bohu, jen zdrojem utrpení.“