SLOKA 47
śrī-śuka uvāca
adhyātma-śikṣayā gopya
evaṁ kṛṣṇena śikṣitāḥ
tad-anusmaraṇa-dhvasta-
jīva-kośās tam adhyagan
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; adhyātma — o duši; śikṣayā — učením; gopyaḥ — gopī; evam — takto; kṛṣṇena — Kṛṣṇou; śikṣitāḥ — poučené; tat — o Nĕm; anusmaraṇa — neustálou meditací; dhvasta — odstranĕné; jīva-kośāḥ — jemné pokrytí duše (falešné ego); tam — Jeho; adhyagan — poznaly.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když je Kṛṣṇa takto poučil o duchovních záležitostech, byly gopī svou neustálou meditací o Nĕm zbaveny všech zbytků falešného ega. A s tím, jak se prohlubovalo jejich pohroužení do Nĕj, Ho plnĕ poznaly.
Śrīla Prabhupāda líčí tuto pasáž v knize Krišna takto: „Gopī, které takto Kṛṣṇa poučil o filosofii současné totožnosti a odlišnosti, si stále uchovávaly vĕdomí Kṛṣṇy, a tak se zbavily všeho hmotného znečištĕní. Vĕdomí živé bytosti, která se falešnĕ vydává za poživatele hmotného svĕta, se nazývá jīva-kośa, což znamená uvĕznĕní falešným egem. Nejen gopī, ale každý, kdo se řídí tĕmito Kṛṣṇovými pokyny, je z vĕzení jīva-kośa okamžitĕ vysvobozen. Človĕk zcela si vĕdomý Kṛṣṇy je stále osvobozený od falešného egoismu – používá vše ke službĕ Kṛṣṇovi a nikdy není od Kṛṣṇy oddĕlen.“