SLOKA 12
śrī-mitravindovāca
yo māṁ svayaṁvara upetya vijitya bhū-pān
ninye śva-yūtha-gaṁ ivātma-baliṁ dvipāriḥ
bhrātṝṁś ca me ’pakurutaḥ sva-puraṁ śriyaukas
tasyāstu me ’nu-bhavam aṅghry-avanejanatvam
śrī-mitravindā uvāca — Śrī Mitravindā řekla; yaḥ — kdo; mām — mĕ; svayaṁ-vare — bĕhem mé svayaṁ-vary (obřadu, při nĕmž si princezna vybírá manžela z mnoha vhodných nápadníků); upetya — poté, co předstoupil; vijitya — poté, co porazil; bhū-pān — krále; ninye — vzal; śva — psů; yūtha — do smečky; gam — přišlý; iva — jako; ātma — svůj; balim — podíl; dvipa-ariḥ — lev („nepřítel slonů“); bhrātṝn — bratry; ca — a; me — mé; apakurutaḥ — kteří Ho uráželi; sva — do svého; puram — hlavního mĕsta; śrī — bohynĕ štĕstí; okaḥ — sídlo; tasya — Jeho; astu — kéž je; me — pro mĕ; anu-bhavam — život za životem; aṅghri — nohy; avanejanatvam — postavení toho, kdo myje.
Śrī Mitravindā řekla: Při mém obřadu svayaṁ-vara předstoupil, porazil všechny přítomné krále – včetnĕ mých bratrů, kteří se Ho opovážili urážet – a odvezl mĕ pryč, tak jako lev odvleče svou obĕť ze smečky psů. Tak mĕ Pán Kṛṣṇa, útočištĕ bohynĕ štĕstí, přivezl do svého hlavního mĕsta. Kéž je mi život za životem dovoleno Mu sloužit mytím Jeho nohou.