SLOKA 19
yathā svayaṁ-vare rājñi
matsyaḥ pārthepsayā kṛtaḥ
ayaṁ tu bahir ācchanno
dṛśyate sa jale param
yathā — jako; svayam-vare — při (tvém) obřadu svayaṁ-vara; rājñi — ó královno; matsyaḥ — ryba; pārtha — Arjunu; īpsayā — s touhou získat; kṛtaḥ — učinĕná (terčem); ayam — tato (ryba); tu — však; bahiḥ — zvenčí; ācchannaḥ — zakrytá; dṛśyate — byla vidĕt; saḥ — ta; jale — ve vodĕ; param — jen.
Stejnĕ jako při tvém obřadu svayaṁ-vara, ó královno, byla terčem ryba, která mĕla zajistit, že získáš za manžela Arjunu, i při mém obřadu byla použita ryba. V mém případĕ však byla ze všech stran zakrytá a byl vidĕt jen její odraz v nádobĕ s vodou pod ní.
Arjuna je slavný jako nejlepší lučištník. Proč tedy na obřadu svayaṁ-vara konaném pro Śrīmatī Lakṣmaṇu nedokázal zasáhnout rybí terč, jak to učinil předtím, když získal Draupadī? Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje: Bĕhem Draupadiny svayaṁ-vary byl terč zakryt jen částečnĕ, takže ho střelec vidĕl, když se díval přímo vzhůru podél sloupu, na nĕmž byl terč umístĕn. Pro zasažení Lakṣmaṇina terče však bylo nezbytné při míření hledĕt zároveň nahoru i dolů, což žádný smrtelník nedokáže. Jedinĕ Kṛṣṇa se proto dokázal trefit.