SLOKA 3
kuto ’śivaṁ tvac-caraṇāmbujāsavaṁ
mahan-manasto mukha-niḥsṛtaṁ kvacit
pibanti ye karṇa-puṭair alaṁ prabho
dehaṁ-bhṛtāṁ deha-kṛd-asmṛti-cchidam
kutaḥ — odkud; aśivam — cokoliv nepříznivého; tvat — Tvých; caraṇa — nohou; ambuja — lotosových; āsavam — omamný nektar; mahat — velkých duší; manastaḥ — z myslí; mukha — skrze jejich ústa; niḥsṛtam — nalévaný; kvacit — kdykoliv; pibanti — pijí; ye — kdo; karṇa — svých uší; puṭaiḥ — z pohárů; alam — kolik si přejí; prabho — ó Pane; deham — hmotná tĕla; bhṛtām — pro ty, kdo vlastní; deha — tĕl; kṛt — na stvořitele; asmṛti — zapomnĕní; chidam — to, co odstraňuje.
(Příbuzní Pána Kṛṣṇy řekli:) Ó Pane, jak by nĕjaké neštĕstí mohlo postihnout ty, kdo se byť jen jednou plnými doušky napili nektaru pocházejícího ze Tvých lotosových nohou? Tento omamný likér teče do pohárů jejich uší z myslí velkých oddaných skrze jejich ústa a ničí zapomnĕní vtĕlených duší na stvořitele jejich tĕlesné existence.