SLOKA 30
śrī-nārada uvāca
nāti-citram idaṁ viprā
vasudevo bubhutsayā
kṛṣṇam matvārbhakaṁ yan naḥ
pṛcchati śreya ātmanaḥ
śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada řekl; na — ne; ati — příliš; citram — úžasné; idam — toto; viprāḥ — ó brāhmaṇové; vasudevaḥ — Vasudeva; bubhutsayā — s touhou se poučit; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; matvā — považující; arbhakam — za chlapce; yat — ten fakt, že; naḥ — nás; pṛcchati — ptá se; śreyaḥ — na nejvyšší dobro; ātmanaḥ — pro sebe.
Śrī Nārada Muni řekl: Ó brāhmaṇové, není divu, že se Vasudeva ve své dychtivosti po poznání obrátil s otázkou na svůj konečný prospĕch na nás, protože Kṛṣṇu považuje za pouhého chlapce.
Śrīla Jīva Gosvāmī popisuje Nāradovy myšlenky: Śrī Nārada chápal, že Vasudeva již dosáhl duchovních cílů, kterých nejsou schopni dosáhnout ani velcí yogī a ṛṣiové, ale mudrců se ptal na karma-yogu ve své náladĕ předstírání, že je obyčejným hospodářem. Přesto si Nārada dĕlal starosti, že by Vasudeva mohl vytvořit nemístnou atmosféru, kdyby se v přítomnosti všech mudrců choval k Pánu Kṛṣṇovi jako k pouhému dítĕti. Nārada a ostatní mudrci se cítili povinováni zachovávat vůči Pánu Kṛṣṇovi postoj plný úcty. Jak by Ho tedy mohli ignorovat a dovolit si odpovídat Vasudevovi sami? Nārada se chtĕl vyhnout tĕmto rozpakům a využil tedy příležitosti k tomu, aby všem přítomným připomenul absolutní svrchovanost Śrī Kṛṣṇy.