SLOKA 44-45
tad-dīkṣāyāṁ pravṛttāyāṁ
vṛṣṇayaḥ puṣkara-srajaḥ
snātāḥ su-vāsaso rājan
rājānaḥ suṣṭhv-alaṅkṛtāḥ
tan-mahiṣyaś ca muditā
niṣka-kaṇṭhyaḥ su-vāsasaḥ
dīkṣā-śālām upājagmur
āliptā vastu-pāṇayaḥ
tat — jeho (Vasudevy); dīkṣāyām — zasvĕcení pro účel obĕti; pravṛttāyām — když mĕlo začít; vṛṣṇayaḥ — Vṛṣṇiovci; puṣkara — z lotosů; srajaḥ — mající girlandy; snātāḥ — vykoupaní; su-vāsasaḥ — pĕknĕ oblečení; rājan — ó králi; rājānaḥ — (další) králové; suṣṭhu — důkladnĕ; alaṅkṛtāḥ — ozdobení; tat — jejich; mahiṣyaḥ — královny; ca — a; muditāḥ — plné radosti; niṣka — medailónky osázené drahokamy; kaṇṭhyaḥ — na jejichž krcích; su-vāsasaḥ — pĕknĕ oblečené; dīkṣā — zasvĕcení; śālām — do pavilónu; upājagmuḥ — přišly; āliptāḥ — potřené; vastu — s příznivými předmĕty; pāṇayaḥ — v rukách.
Když mĕl být Mahārāja Vasudeva zasvĕcený pro účel obĕti, ó králi, Vṛṣṇiovci se vykoupali, vzali si pĕkné šaty a girlandy z lotosů a pak přišli do pavilónu, kde mĕlo zasvĕcení probĕhnout. Přišli i další králové, důkladnĕ ozdobení, a s nimi i jejich veselé královny, jež mĕly na krku medailónky posázené drahokamy a na sobĕ také překrásné šaty. Královské ženy byly potřené santálovou pastou a nesly příznivé předmĕty pro uctívání.