SLOKA 3
saiṣā hy upaniṣad brāhmī
pūrveśāṁ pūrva-jair dhṛtā
śrraddhayā dhārayed yas tāṁ
kṣemaṁ gacched akiñcanaḥ
sā eṣā — tato stejná; hi — jistĕ; upaniṣat — Upaniṣad, důvĕrná duchovní nauka; brāhmī — týkající se Absolutní Pravdy; pūrveṣām — našich předchůdců (jako je Nārada); pūrva-jaiḥ — předchůdci (jako je Sanaka); dhṛta — o které meditovali; śraddhayā — s vírou; dhārayet — medituje; yaḥ — kdo; tām — o ní; kṣemam — konečného úspĕchu; gacchet — dosáhne; akiñcanaḥ — oproštĕný od spojení s hmotou.
Ti, kdo přišli dokonce ještĕ před našimi dávnými předchůdci, meditovali o tomto stejném důvĕrném poznání Absolutní Pravdy. Však také každý, kdo se s vírou soustředí na toto poznání, se zbaví hmotných pout a dosáhne konečného cíle života.
O tomto důvĕrném poznání týkajícím se Absolutní Pravdy by se nemĕlo pochybovat, protože se už od nepamĕti předává autoritativními posloupnostmi učených mudrců. Ten, kdo se s úctou zabývá vĕdou o Nejvyšším a vyhýbá se rozptýlení v podobĕ plodonosných obřadů a mentální spekulace, se naučí, jak se zbavit mylných označení v podobĕ hmotného tĕla a svĕtské společnosti, a tím se kvalifikuje pro dosažení dokonalosti.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho lze první dva verše této kapitoly považovat za Upaniṣadu pojednávající o Brahmanu. Śukadeva Gosvāmī si zde nepřičítá autorství, neboť tuto Upaniṣadu v minulosti vyslovil Nārada Muni, který ji sám vyslechl od Sanaky Kumāra.