SLOKA 2
etad veditum icchāmaḥ
sandeho ’tra mahān hi naḥ
viruddha-śīlayoḥ prabhvor
viruddhā bhajatāṁ gatiḥ
etat — tuto; veditum — pochopit; icchāmaḥ — přejeme si; sandehaḥ — pochybnost; atra — v tomto ohledu; mahān — velkou; hi — vskutku; naḥ — naši; viruddha — protikladné; śīlayoḥ — jejichž povahy; prabhvoḥ — obou pánů; viruddhā — protikladné; bhajatām — jejich uctívačů; gatiḥ — cíle.
Přejeme si tuto vĕc správnĕ pochopit, neboť nás velmi mate. Výsledky dosažené uctívači tĕchto dvou pánů s protikladnými povahami jsou opravdu v rozporu s očekáváním.
Předchozí kapitola skončila doporučením, aby každý neustále meditoval o Pánu Harim, dárci osvobození. V tomto ohledu zde Mahārāja Parīkṣit vyjadřuje obavu obvyklou mezi obyčejnými lidmi, že ten, kdo se stane oddaným Pána Viṣṇua, přijde o své bohatství a o společenské postavení. Ve prospĕch tĕchto osob s malou vírou král Parīkṣit žádá Śrīlu Śukadevu Gosvāmīho, aby vysvĕtlil zdánlivý paradox: Pán Śiva, který žije jako žebrák a nemá ani dům, který by mohl nazývat svým vlastním, činí své oddané bohatými a mocnými, zatímco Pán Viṣṇu, všemocný vlastník všeho, co existuje, často stíhá své služebníky tou nejhlubší chudobou. Śukadeva Gosvāmī odpoví odůvodnĕnými vysvĕtleními a starobylým vyprávĕním o démonu Vṛkovi.