SLOKA 20
tam āha cāṅgālam alaṁ vṛṇīṣva me
yathābhikāmaṁ vitarāmi te varam
prīyeya toyena nṛṇāṁ prapadyatām
aho tvayātmā bhṛśam ardyate vṛthā
tam — jemu; āha — on (Pán Śiva) řekl; ca — a; aṅga — můj milý; alam alam — dost, dost; vṛṇīṣva — prosím vyber si požehnání; me — ode mne; yathā — jakkoliv; abhikāmam — toužíš; vitarāmi — udĕlím; te — tobĕ; varam — tvé vybrané požehnání; prīyeya — jsem potĕšen; toyena — vodou; nṛṇām — od osob; prapadyatām — které u mĕ přijmou útočištĕ; aho — ó; tvayā — tebou; ātmā — tvé tĕlo; bhṛśam — nadmĕrnĕ; ardyate — trýznĕné; vṛthā — nadarmo.
Pán Śiva mu řekl: Můj příteli, prosím přestaň, přestaň! Požádej mĕ o cokoliv chceš a já ti to požehnání dám. Bĕda, vystavils své tĕlo bezdůvodnĕ velké trýzni, neboť mĕ potĕší jednoduchá obĕtina v podobĕ vody od tĕch, kdo u mnĕ přijmou útočištĕ.