SLOKA 10-11
punīhi saha-lokaṁ māṁ
loka-pālāṁś ca mad-gatān
pādodakena bhavatas
tīrthānāṁ tīrtha-kāriṇā
adyāhaṁ bhagavaḻ lakṣmyā
āsam ekānta-bhājanam
vatsyaty urasi me bhūtir
bhavat-pāda-hatāṁhasaḥ
punīhi — prosím očisti; saha — spolu s; lokam — Mou planetu; mām — Mĕ; loka — různých planet; pālān — vládce; ca — a; mat-gatān — kteří jsou Mi oddáni; pāda — (která omyla) nohy; udakena — vodou; bhavataḥ — tebe, vznešeného; tīrthānām — svatých poutních míst; tīrtha — jejich svatost; kāriṇā — která vytváří; adya — dnes; aham — Já; bhagavan — ó Můj pane; lakṣmyāḥ — Lakṣmī; āsam — stal jsem se; eka-anta — výlučným; bhājanam — útočištĕm; vatsyati — bude sídlit; urasi — na hrudi; me — Mé; bhūtiḥ — bohynĕ štĕstí; bhavat — tvou; pāda — nohou; hata — zničené; aṁhasaḥ — jejíž hříšné reakce.
„Prosím očisti Mĕ, Mé sídlo a sídla Mĕ oddaných vládců vesmíru tím, že nám poskytneš vodu, která omyla tvé nohy. Tato posvátná voda je vskutku to, co činí všechna poutní místa svatými. Dnes, můj pane, jsem se stal výlučným útočištĕm bohynĕ štĕstí Lakṣmī, která bude ráda sídlit na Mé hrudi, protože ji tvá noha zbavila hříchů.“
Śrīla Prabhupāda pokračuje ve svém komentáři: „Takzvaní brāhmaṇové v Kali-yuze jsou nĕkdy velmi pyšní na to, že se vznešený brāhmaṇa, jako byl Bhṛgu Muni, mohl dotknout nohou hrudi Pána Viṣṇua. Ve skutečnosti však šlo o ten nejvĕtší přestupek, třebaže to Pán Viṣṇu díky své ušlechtilosti nebral příliš vážnĕ.“
Nĕkterá vydání Śrīmad-Bhāgavatamu obsahují tento verš mezi verši 11 a 12 a Śrīla Prabhupāda jej také zahrnul do své knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, souhrnné studie desátého zpĕvu:
atīva-komalau tāta
caraṇau te mahā-mune
ity uktvā vipra-caraṇau
mardayan svena pāṇinā
„(Pán řekl brāhmaṇovi Bhṛguovi:) ,Můj drahý otče, ó vznešený mudrci, vím, že tvé nohy jsou velmi mĕkké.̀ Pán Viṣṇu pak začal masírovat Bhṛguovi Munimu nohy.“