SLOKA 17
evaṁ sva-geha-dāmāni
yaśodā sandadhaty api
gopīnāṁ susmayantīnāṁ
smayantī vismitābhavat
evam—takto; sva-geha-dāmāni—všechny provazy, které byly v domácnosti; yaśodā—matka Yaśodā; sandadhati api—ačkoliv postupně navázala; gopīnām—když všechny ostatní starší gopī, přítelkyně matky Yaśody; su-smayantīnām—všechny se tím bavily; smayantī—matka Yaśodā se také smála; vismitā abhavat—byly ohromené.
Tak matka Yaśodā svázala všechny provazy, které měla v domácnosti, ale svázat Kṛṣṇu se jí přesto nepodařilo. Její přítelkyně, starší gopī ze sousedství, se smály a bavily se tím. I matka Yaśodā se usmívala, přestože se tolik namáhala. Všechny byly ohromené.
Tato událost byla skutečně úžasná, protože Kṛṣṇa byl jen dítě s malýma ručkama. Na Jeho svázání by musel stačit provaz dlouhý ani ne půl metru. Všechny provazy v domě musely být dohromady dlouhé stovky metrů, ale přesto Ho nebylo možné spoutat, protože i po navázání byly stále krátké. Matka Yaśodā a její přítelkyně gopī přirozeně uvažovaly: “Jak je to možné?” Všechny se při pohledu na tuto komickou příhodu smály. První provaz byl krátký o šířku dvou prstů a poté, co k němu byl přidán další provaz, stále dva prsty chyběly. Kdyby se sečetlo, oč byly krátké všechny provazy dohromady, muselo by to činit šířku stovek prstů. To bylo jistě důvodem k údivu. Byl to další případ, kdy Kṛṣṇa své matce a jejím přítelkyním ukázal svou nepochopitelnou moc.