SLOKA 19
evaṁ sandarśitā hy aṅga
hariṇā bhṛtya-vaśyatā
sva-vaśenāpi kṛṣṇena
yasyedaṁ seśvaraṁ vaśe
evam—takto; sandarśitā—byl projeven; hi—vskutku; aṅga—ó Mahārāji Parīkṣite; hariṇā—Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; bhṛtya-vaśyatā—Jeho transcendentální vlastnost, že se podřizuje svému služebníkovi či oddanému; sva-vaśena—jenž podléhá pouze sám sobě; api—jistě; kṛṣṇena—Kṛṣṇou; yasya—jehož; idam—celý vesmír; sa-īśvaram—s mocnými polobohy, jako je Pán Śiva a Pán Brahmā; vaśe—pod vládou.
Ó Mahārāji Parīkṣite, celý tento vesmír se svými vznešenými polobohy, jako je Pán Śiva, Pán Brahmā či Pán Indra, podléhá Nejvyšší Osobnosti Božství. Přesto má Nejvyšší Pán jeden zvláštní transcendentální rys-že se podřizuje svým oddaným. To Kṛṣṇa v této zábavě předvedl.
Této Kṛṣṇově zábavě je velmi těžké porozumět, ale oddaní ji chápou. Je tedy řečeno: darśayaṁs tad-vidāṁ loka ātmano bhṛtya-vaśyatām (Bhāg. 10.11.9)-Pán projevuje svoji transcendentální vlastnost, že se podrobuje svým oddaným. Brahma-saṁhitā (5.35) uvádí:
eko 'py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Svou jedinou úplnou částí zvanou Paramātmā Pán ovládá nespočetně mnoho vesmírů se všemi jejich polobohy, ale přesto se nechává ovládat oddaným. V Upaniṣadách je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství dovede běžet rychleji než mysl, ale zde vidíme, že i když chtěl Kṛṣṇa své matce utéci, nakonec prohrál a matka Yaśodā Ho chytila. Lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānam-Kṛṣṇovi slouží tisíce bohyní štěstí, ale On přesto krade máslo jako nějaký chudák. Yamarāja, který vládne všem živým bytostem, se bojí Kṛṣṇova rozkazu, ale Kṛṣṇa má strach z proutku své matky. Neoddaný těmto protikladům nemůže rozumět, ale oddaný ví, jak mocná je čistá oddaná služba Kṛṣṇovi; je tak mocná, že čistý oddaný může Kṛṣṇu ovládat. Toto bhṛtya-vaśyatā neznamená, že Pán je ovládán svým služebníkem-znamená to, že je ovládán jeho čistou láskou. V Bhagavad-gītě (1.21) je uvedeno, že se Kṛṣṇa stal Arjunovým vozatajem. Arjuna Mu nařídil: senayor ubhayor madhye rathaṁ sthāpaya me 'cyuta-“Můj milý Kṛṣṇo, přistoupil jsi na to, že budeš mým vozatajem a budeš plnit mé pokyny. Zavez tedy můj vůz mezi obě vojska.” Kṛṣṇa tento rozkaz okamžitě vykonal, a proto by někdo mohl namítat, že také není nezávislý. To je však ajñāna, nevědomost. Kṛṣṇa je vždy zcela nezávislý, a když se podřizuje svým oddaným, je to projev ānanda-cinmaya-rasy, nálady transcendentálních vlastností, která zvětšuje Jeho transcendentální potěšení. Každý Kṛṣṇu uctívá jako Nejvyšší Osobnost Božství, a Kṛṣṇa si proto někdy přeje být někým ovládán. Touto osobou nemůže být nikdo jiný než čistý oddaný.