SLOKA 3
kṣaumaṁ vāsaḥ pṛthu-kaṭi-taṭe bibhratī sūtra-naddhaṁ
putra-sneha-snuta-kuca-yugaṁ jāta-kampaṁ ca subhrūḥ
rajjv-ākarṣa-śrama-bhuja-calat-kaṅkaṇau kuṇḍale ca
svinnaṁ vaktraṁ kabara-vigalan-mālatī nirmamantha
kṣaumam—šafránová barva smíšená se žlutou; vāsaḥ—matka Yaśodā měla na sobě takové sárí; pṛthu-kaṭi-taṭe—obepínající její široké boky; bibhratī—třesoucí se; sūtra-naddham—převázané pásem; putra-sneha-snuta—z její intenzivní láskou k dítěti zvlhly mlékem; kuca-yugam—bradavky jejích prsou; jāta-kampam ca—jak se ladně pohybovaly a chvěly; su-bhrūḥ—která měla nádherné obočí; rajju-ākarṣa—taháním za provaz od tlouku; śrama—vzhledem k námaze; bhuja—na jejíchž rukách; calat-kaṅkaṇau—pohybovaly se dva náramky; kuṇḍale—dvě náušnice; ca—také; svinnam—její vlasy byly černé jako mrak, takže z ní pot kapal jako déšť; vaktram—po celém obličeji; kabara-vigalat-mālatī—a květy mālatī jí padaly z vlasů; nirmamantha—takto matka Yaśodā stloukala máslo.
Matka Yaśodā, oblečená v šafránově-žlutém sárí s pásem obepínajícím její kypré boky, tahala za provaz od tlouku a značně se přitom namáhala. Náramky a náušnice se jí houpaly a zvonily a celé její tělo se třáslo. Z intenzivní lásky ke svému dítěti měla ňadra vlhká od mléka. Její tvář s nádherným obočím smáčel pot a květy mālatī jí padaly z vlasů.
Každý, kdo si chce být vědom Kṛṣṇy v mateřské či rodičovské náladě, by měl rozjímat o tělesných rysech matky Yaśody. Ne že by si měl přát být jako ona, neboť to je māyāvāda. Ať už ve vztahu rodičovské náklonnosti, milostné lásky, přátelství nebo služebnictví-vždy musíme kráčet ve stopách obyvatel Vṛndāvanu, a ne se snažit být jako oni. Proto je zde tento popis. Pokročilí oddaní ho musí uchovávat ve svém srdci a neustále meditovat o vzhledu matky Yaśody-jak byla oblečená, jak pracovala a potila se, jak měla krásně vpletené květy do vlasů a tak dále. Oddaný by měl využít celého popisu, který je zde, aby myslel na to, jak je matka Yaśodā pohroužená v mateřské náklonnosti ke Kṛṣṇovi.