SLOKA 6
sañjāta-kopaḥ sphuritāruṇādharaṁ
sandaśya dadbhir dadhi-mantha-bhājanam
bhittvā mṛṣāśrur dṛṣad-aśmanā raho
jaghāsa haiyaṅgavam antaraṁ gataḥ
sañjāta-kopaḥ—tím pádem, jelikož se Kṛṣṇa velice hněval; sphurita-aruṇa-adharam—našpulené narudlé rty; sandaśya—kousající; dadbhiḥ—svými zuby; dadhi-mantha-bhājanam—nádobu, v níž byl stloukán jogurt; bhittvā—poté, co rozbil; mṛṣā-aśruḥ—s falešnými slzami v očích; dṛṣat-aśmanā—kamenem; rahaḥ—v ústraní; jaghāsa—začal jíst; haiyaṅgavam—čerstvě stlučené máslo; antaram—v místnosti; gataḥ—poté, co odešel.
Kṛṣṇa se velice hněval. Zatínal zuby do svých narudlých rtů a s falešnými slzami v očích rozbil kamenem nádobu s jogurtem. Pak vešel do místnosti a v ústraní začal pojídat čerstvě stlučené máslo.
Když se dítě rozhněvá, je přirozené, že může začít naříkat s falešnými slzami v očích. To udělal Kṛṣṇa. Skousl své narudlé rty, kamenem rozbil nádobu a vešel do pokoje, kde začal čerstvě stlučené máslo jíst.