SLOKA 15
mahiṣya ūcuḥ
kurari vilapasi tvaṁ vīta-nidrā na śeṣe
svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ
vayam iva sakhi kaccid gāḍha-nirviddha-cetā
nalina-nayana-hāsodāra-līlekṣitena
mahiṣyaḥ ūcuḥ — královny pravily; kurari — ó kurarī (samičko orlovce říčního); vilapasi — naříkáš; tvam — ty; vīta — připravená; nidrā — o spánek; na śeṣe — nenacházíš klid; svapiti — spí; jagati — (nĕkde) ve svĕtĕ; rātryām — v noci; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; gupta — skryté; bodhaḥ — jehož místo pobytu; vayam — my; iva — tak jako; sakhi — ó přítelkynĕ; kaccit — zda; gāḍha — hluboce; nirviddha — probodnuté; cetāḥ — jejíž srdce; nalina — (jako) lotos; nayana — jejíž oči; hāsa — smĕjící se; udāra — velkorysým; līlā — hravým; īkṣitena — pohledem.
Královny pravily: Ó kurarī, ty naříkáš. Teď je noc a nĕkde v tomto svĕtĕ spí na skrytém místĕ Nejvyšší Pán. Ty jsi však plnĕ vzhůru, ó přítelkynĕ, a nemůžeš usnout. Probodly nitro tvého srdce, tak jako ta naše, velkorysé, hravé, smĕjící se pohledy Pána s lotosovýma očima?
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že transcendentální šílenství (unmāda) královny naplnilo takovou extází, že vidĕly odraz své vlastní nálady v každém a ve všem. Zde upozorňují kurarī, která podle nich naříká z odloučení od Pána Kṛṣṇy, že kdyby o ni nebo o nĕ Pán ve skutečnosti mĕl jakýkoliv zájem, tak by v tomto okamžiku pohodlnĕ nespal. Varují kurarī, aby neočekávala, že Kṛṣṇa uslyší její nářek a prokáže jí nĕjakou milost. Pro případ, že by kurarī napadlo, že Kṛṣṇa spí se svými královnami, popírají to tím, že je gupta-bodha: Jeho místo pobytu je jim neznámé. Je tuto noc nĕkde ve svĕtĕ, ale ony netuší, kam Ho jít hledat. „Ó, drahá ptačí samičko“, naříkají, „i když jsi prostý tvor, tvé srdce bylo hluboce probodnuto, tak jako ta naše. Musela jsi tedy nĕjak přijít do styku s naším Kṛṣṇou. Co ti brání v tom, aby ses vzdala své beznadĕjné připoutanosti k Nĕmu?“