SLOKA 23
śuṣyad-dhradāḥ karaśitā bata sindhu-patnyaḥ
sampraty apāsta-kamala-śriya iṣṭa-bhartuḥ
yadvad vayaṁ madhu-pateḥ praṇayāvalokam
aprāpya muṣṭa-hṛdayāḥ puru-karśitāḥ sma
śuṣyat — vysychající; hradāḥ — jejichž tůnĕ; karaśitāḥ — zmenšená; bata — bĕda; sindhu — oceánu; patnyaḥ — ó manželky; samprati — nyní; apāsta — ztracené; kamala — lotosů; śrīyaḥ — jejichž bohatství; iṣṭa — milovaného; bhartuḥ — manžela; yadvat — tak jako; vayam — my; madhu-pateḥ — Kṛṣṇy, vládce Madhua; praṇaya — láskyplný; avalokam — pohled; aprāpya — nezískávající; muṣṭa — podvedená; hṛdayāḥ — jejichž srdce; puru — zcela; karśitāḥ — vyhublými; sma — staly jsme se.
Ó řeky, manželky oceánu, vaše tůnĕ nyní vyschly. Bĕda, scvrkly jste se do ztracena a vaše bohatství lotosů zmizelo. Jste na tom tedy jako my, které chřadneme, protože se nám nedostává láskyplného pohledu našeho drahého manžela, vládce Madhua, který podvedl naše srdce?
V létĕ řeky nezískávají přívaly vody poskytované jejich manželem oceánem prostřednictvím mraků. Skutečný důvod pro vyhublost řek, z pohledu královen, však je, že se jim nepodařilo získat láskyplný pohled Pána Kṛṣṇy, zdroje veškerého štĕstí.