SLOKA 50
martyas tayānusavam edhitayā mukunda
śrīmat-kathā-śravaṇa-kīrtana-cintayaiti
tad dhāma dustara-kṛtānta-javāpavargaṁ
grāmād vanaṁ kṣiti-bhujo ’pi yayur yad-arthāḥ
martyaḥ — smrtelník; tayā — tím; anusavam — neustále; edhitayā — vzrůstající; mukunda — o Pánu Kṛṣṇovi; śrīmat — krásným; kathā — námĕtům; śravaṇa — nasloucháním; kīrtana — opĕvováním; cintayā — a meditací; eti — jde; tat — Jeho; dhāma — do sídla; dustara — nevyhnutelné; kṛta-anta — smrti; java — síly; apavargam — místo ukončení; grāmāt — ze svého svĕtského domova; vanam — do lesa; kṣiti-bhujaḥ — králové (jako Priyavrata); api — dokonce; yayuḥ — odešli; yat — jehož; arthāḥ — kvůli dosažení.
Pravidelným nasloucháním, opĕvováním a meditováním o krásných námĕtech o Pánu Mukundovi s neustále vzrůstající upřímností smrtelník dosáhne Pánova božského království, kde nevládne nezrušitelná moc smrti. Kvůli tomu mnoho osob, včetnĕ velkých králů, opustilo své svĕtské domovy a odešlo do lesa.
Tento verš představuje phala-śruti desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, slib úspĕchu daný tomu, kdo jej vyslechne. Proces oddané služby začíná nasloucháním námĕtům o Nejvyšším Pánu. Poté, co je osoba správnĕ vyslechla, může přikročit k jejich opĕvování ve prospĕch ostatních a uvažovat o jejich významu. To vede k vĕrnému dodržování zásad oddané služby, které vrcholí absolutní vírou v Pána Kṛṣṇu. Tato dokonalá víra poskytuje právo vstoupit do Pánovy důvĕrné služby a časem se vrátit do svého vĕčného, duchovního života v jedné z Pánových osobních říší.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī pokornĕ vĕnuje svůj komentář k desátému zpĕvu k lotosovým nohám svého uctívaného Pána a modlí se:
mad-gavīr api gopālaḥ
svī-kuryāt kṛpayā yadi
tadaivāsāṁ payaḥ pītvā
hṛṣyeyus tat-priyā janāḥ
„Pokud Pán Gopāla milostivĕ přijme krávy mých slov, pak si Jeho drazí oddaní mohou užívat potĕšení z pití jejich mléka – nektaru vzniklého jejich nasloucháním.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k devadesáté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Souhrnný popis slávy Pána Kṛṣṇy“.
Desátý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu byl dokončen 27. prosince 1988, v den výročí odchodu Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura.
KONEC DESÁTÉHO ZPĔVU