SLOKA 6
amāny amatsaro dakṣo
nirmamo dṛḍha-sauhṛdaḥ
asatvaro ’rtha-jijñāsur
anasūyur amogha-vāk
amānī — bez falešného ega; amatsaraḥ — nepovažující se za konatele; dakṣaḥ — nepodléhající lenosti; nirmamaḥ — bez vlastnických nároků na svou ženu, dĕti, domov, společnost a tak dále; dṛḍha-sauhṛdaḥ — pohroužený v náladĕ láskyplného přátelství s duchovním učitelem, který je pro oddaného uctívaným božstvem; asatvaraḥ — nenechávající se zmást hmotnou vášní; artha-jijñāsuḥ — toužící po poznání Absolutní Pravdy; anasūyuḥ — prostý závisti; amogha-vāk — nezapojující se do planých hovorů.
Služebník či žák duchovního mistra má být prostý pýchy a nikdy se nemá považovat za konatele. Má být aktivní a nikdy nebýt líný a má se vzdát všech vlastnických nároků na smyslové objekty, včetnĕ manželky, dĕtí, domova a společnosti. S duchovním mistrem má mít láskyplný přátelský vztah a nikdy se nenechat odchýlit nebo zmást. Má stále toužit po tom, aby dĕlal pokrok v duchovním chápání, nemĕl by nikomu závidĕt a mĕl by se vždy vyhýbat planým hovorům.
Nikdo se nemůže prohlašovat za trvalého vlastníka své takzvané manželky, rodiny, domova, společnosti a tak dále. Tyto hmotné vztahy se objevují a mizí jako bubliny na hladinĕ oceánu. Nikdo se nemůže prohlašovat za stvořitele hmotných prvků, jež vytvořily jeho domov, společnost a rodinu. Kdyby rodiče byli konečnými stvořiteli tĕl svých dĕtí, nestávalo by se, že dĕti nĕkdy umírají dříve než oni – rodiče by jednoduše stvořili dĕtem nová tĕla. Ani rodiče by neumírali, protože by sami sobĕ stvořili nová tĕla, kterými by nahradili stará. Bůh ve skutečnosti tvoří tĕla všech, jakož i hmotné prvky, ze kterých budujeme své hmotné společnosti. Proto bychom nemĕli čekat, až nás smrt tĕchto vĕcí zbaví, ale mĕli bychom je dobrovolnĕ zapojit do láskyplné služby duchovnímu mistrovi, který je pravým představitelem Pána Kṛṣṇy. Potom nám tyto hmotné objekty nebudou působit nářek, ale budou příčinou našeho štĕstí.