Śrī Uddhava na oslavu Pána Śrī Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství a konečného útočištĕ všech svatých míst, pravil: „Nejvyšší Pán nemá počátek ani konec. Je příčinou zrození, udržování a zničení všech živých bytostí. Je duší všech tvorů a jelikož skrytĕ sídlí ve všech žijících tĕlech, vidí vše. Zato podmínĕné duše jsou zmatené Jeho vnĕjší energií, a Jeho proto nevidí.“ Poté, co Śrī Uddhava přednesl tyto modlitby u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, vyjevil svoji touhu dozvĕdĕt se o různých projevech Pánova majestátu v nebi, na zemi, v pekle a na všech svĕtových stranách. Pán Śrī Kṛṣṇa poté všechny tyto vznešené atributy popsal a pak dodal, že kdekoliv se projeví síla, krása, sláva, bohatství, pokora, štĕdrost, šarm, štĕstí, udatnost, tolerance a moudrost, jedná se o expanze Jeho samotného. Proto se nedá po pravdĕ říct, že nĕjaký hmotný objekt tyto atributy skutečnĕ vlastní. Tyto představy jsou výsledkem mentálního spojení dvou obrazů, které vytvoří nĕjaký objekt existující jen v představivosti, jako kvĕt na nebi. Žádné z hmotných bohatství není v podstatĕ pravé, a proto není třeba o nich příliš meditovat. Čistí oddaní Nejvyššího Pána používají svou inteligenci k tomu, aby náležitĕ usmĕrňovali svoji řeč, mysl a životní sílu, a tak dovedli svůj život k dokonalosti ve vĕdomí Kṛṣṇy.