SLOKA 4
gūḍhaś carasi bhūtātmā
bhūtānāṁ bhūta-bhāvana
na tvāṁ paśyanti bhūtāni
paśyantaṁ mohitāni te
gūḍhaḥ — skrytý; carasi — jednáš; bhūta-ātmā — Nadduše; bhūtānām — živých bytostí; bhūta-bhāvana — ó udržovateli všech živých bytostí; na — ne; tvām — Tebe; paśyanti — vidí; bhūtāni — živé bytosti; paśyantam — který pozoruješ; mohitāni — zmatené; te — Tebou.
Ó můj Pane, udržovateli všech, přestože jsi Nadduše živých bytostí, zůstáváš skrytý. Proto Tĕ Tebou zmatené živé bytosti nevidí, i když Ty vidíš je.
Pán existuje jako Nadduše ve všem. Zjevuje se také v různých inkarnacích a nĕkdy zplnomocňuje určitého oddaného, aby jednal jako inkarnace. Všechny tyto Pánovy podoby jsou neoddaným neznámé. Zmatené podmínĕné duše si myslí, že nejvyšší příjemce požitku, Śrī Kṛṣṇa, by ve skutečnosti mĕl sloužit uspokojování jejich smyslů. Neoddaní se modlí k Bohu o konkrétní hmotná požehnání a Boží stvoření pokládají za své vlastnictví. Proto nechápou Pánovu skutečnou podobu. Tak zůstávají pošetilí a zmatení. Všechno ve vesmíru podléhá stvoření, udržování a zničení, a proto je Nadduše jediný skutečný vládce v hmotném svĕtĕ. Když se ale zjevuje v různých inkarnacích, aby vyjasnil své postavení, nevĕdomí lidé si bohužel myslí, že je Nadduše jen dalším výtvorem kvalit hmotné přírody. Jak uvádí tento verš, nevidí toho, kdo je ve skutečnosti pozoruje, a zůstávají zmateni.