SLOKA 1-2
śrī-uddhava uvāca
yas tvayābhihitaḥ pūrvaṁ
dharmas tvad-bhakti-lakṣaṇaḥ
varṇāśramācāravatāṁ
sarveṣāṁ dvi-padām api
yathānuṣṭhīyamānena
tvayi bhaktir nṛṇāṁ bhavet
sva-dharmeṇāravindākṣa
tan mamākhyātum arhasi
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; yaḥ — které; tvayā — Tebou; abhihitaḥ — popsané; pūrvam — dříve; dharmaḥ — náboženské zásady; tvat-bhakti-lakṣaṇaḥ — charakterizované oddanou službou Tobĕ; varṇa-āśrama — varṇāśramského zřízení; ācāravatām — vĕrných následovníků; sarveṣām — všech; dvi-padām — obyčejných lidských bytostí (jež nenásledují varṇāśramský systém); api — dokonce; yathā — podle; anuṣṭhīyamānena — následovaného procesu; tvayi — Tobĕ; bhaktiḥ — láskyplná služba; nṛṇām — lidských bytostí; bhavet — může být; sva-dharmeṇa — prostřednictvím vlastního zamĕstnání; aravinda-akṣa — ó lotosooký; tat — to; mama — mnĕ; ākhyātum — vysvĕtlit; arhasi — mĕl bys.
Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane, dříve jsi popsal zásady oddané služby, kterou by mĕli praktikovat následovníci varṇāśramského zřízení a dokonce i obyčejní, nedisciplinovaní lidé. Můj milý Pane s lotosovýma očima, mi prosím vysvĕtli, jak mohou všechny lidské bytosti konáním svých předepsaných povinností dosáhnout láskyplné služby Tobĕ.
Pán Kṛṣṇa již podrobnĕ popsal procesy jñāna-yogy, bhakti-yogy a aṣṭāṅga-yogy. Nyní se Uddhava ptá, jak mohou lidé tíhnoucí ke karma-yoze dospĕt k dokonalosti života, vĕdomí Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītĕ (4.13) Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje, že On sám stvořil varṇāśramský systém. Cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Konečným cílem varṇāśramského systému je tedy potĕšit Nejvyšší Osobnost Božství. To znamená stát se oddaným Pána a naučit se procesu čisté oddané služby. Nejsnadnĕjší metodou vedoucí k čisté oddané službĕ je stýkat se s čistými oddanými Pána. Pokud se nĕkdo s pokorou a vírou stýká s čistými oddanými, může okamžitĕ dosáhnout dokonalosti života. Oddaný Kṛṣṇy nemusí následovat všechny formality varṇāśramského systému, protože je tak pohroužený v lásce k Bohu, že se automaticky vzdává všeho uspokojování smyslů a mentální spekulace. Ty lidské bytosti, které nenásledují varṇāśramský systém, jsou zde nazvány dvi-padām, neboli dvounozí. Jinak řečeno, na človĕku, který nežije zbožným životem je lidského jen to, že má dvĕ nohy. Jedení, spaní, pohlavnímu životu a obranĕ se horlivĕ vĕnují i obyčejná zvířata a hmyz; lidskou bytost od tĕchto nižších tvorů ale odlišuje schopnost být zbožný a, na nejvyšší úrovni, milovat Boha s čistým vĕdomím Kṛṣṇy.