SLOKA 4
śrī-vasudeva uvāca
bhagavan bhavato yātrā
svastaye sarva-dehinām
kṛpaṇānāṁ yathā pitror
uttama-śloka-vartmanām
śrī-vasudevaḥ uvāca — Śrī Vasudeva řekl; bhagavan — ó pane; bhavataḥ — tebe, vznešený; yātrā — příchod; svastaye — pro dobro; sarva-dehinām — všech vtĕlených bytostí; kṛpaṇānām — nejubožejších; yathā — jako; pitroḥ — otce; uttama-śloka — Nejvyšší Pán, který je opĕvován vybranými verši; vartmanām — tĕch, kdo se nacházejí na cestĕ k.
Śrī Vasudeva řekl: Můj pane, tvoje návštĕva je určená pro dobro všech živých bytostí, jako když otec navštíví své dĕti. Zvláštĕ pomáháš tĕm nejubožejším z nich, ale i tĕm, které již udĕlaly pokrok na cestĕ k Nejvyššímu Pánu, Uttamaślokovi.
Vasudeva zde líčí slávu Nārady Muniho. Slova kṛpaṇānāṁ yathā pitror uttama-śloka-vartmanām jsou významná. Kṛpaṇānām označuje ty nejubožejší osoby, zatímco uttama-śloka-vartmanām ty nejpožehnanĕjší, s rozvinutým vĕdomím Kṛṣṇy. Śrīdhara Svāmī uvedl: tathā bhagavad-rūpasya bhavato yātrā sarva-dehinām svastaya iti. Slovo bhagavad-rūpasya vyjadřuje, že Nārada Muni je expanzí Nejvyššího Pána, a že jeho činnosti proto přinášejí nesmírný prospĕch všem živým bytostem. V prvním zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu je Nārada Muni popsán jako projev milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Je tam uvedeno, že je zvláštĕ zplnomocnĕný udílet pokyny o umĕní oddané služby Kṛṣṇovi. Nārada je zvláštĕ schopen radit podmínĕným duším, jak mohou zapojit svoje současné činnosti do oddané služby Kṛṣṇovi, aniž by zbytečnĕ narušovaly svůj současný život.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī definuje slovo kṛpaṇa citátem z Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣady (3.9.10). Etad akṣaraṁ gārgi aviditvāsamāl lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ – „Ó dcero Gargācāryi, ten, kdo opustí tento svĕt, aniž by se poučil o Nejvyšším, jenž nikdy neklesá, je kṛpaṇa neboli lakomec.“ Jinými slovy, lidské tĕlo je nám dáno, abychom mohli pochopit svůj vĕčný, blažený vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Druhá sloka této kapitoly vyjadřuje slovem indriyavān, že lidské tĕlo se zvláštĕ udílí proto, abychom mohli sloužit Nejvyššímu Pánu, Kṛṣṇovi. Toto lidské tĕlo je nejvĕtším požehnáním, protože vysoce vyvinutá lidská inteligence nám umožňuje poznat Kṛṣṇu, Absolutní Pravdu. Jestliže nedokážeme porozumĕt svému vĕčnému vztahu s Bohem, nezískáme v současném životĕ žádný trvalý prospĕch a v konečném smyslu nemůžeme prospĕt ani druhým. Ten, kdo získá velký poklad, ale neumí jej použít ani pro sebe, ani pro štĕstí druhých, se nazývá lakomec. Proto se tomu, kdo opustí tento svĕt, aniž by pochopil své skutečné postavení služebníka Boha, říká kṛpaṇa neboli lakomec.
Podle této sloky je Nārada Muni tak zplnomocnĕný v oddané službĕ Kṛṣṇovi, že dokáže vysvobodit z iluze i lakotné darebáky, tak jako laskavý otec přijde ke svému dítĕti a probudí ho z tĕžké noční můry. Náš současný materialistický život je jako tĕžký sen, ze kterého nás velké duše, jako je Nārada, mohou probudit. Nārada Muni je tak mocný, že i ti, kdo jsou již v oddané službĕ Kṛṣṇovi pokročilí, si mohou poslechem jeho pokynů, jak budou uvedené zde v jedenáctém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, velmi zlepšit své duchovní postavení. Proto je Śrī Nārada guru a otec všech živých bytostí, které jsou původnĕ oddanými Pána, ale nyní se nepřirozenĕ snaží užívat si hmotného svĕta v hmotných tĕlech lidských bytostí, zvířat a tak dále.