Lidé, kteří jednají podle svých povinností, kteří se vyhýbají tomu, co je zakázané, a kteří jsou prosti chamtivosti a dalších nepříznivých vlastností, získávají buď monistické poznání, anebo – mají-li to štĕstí – oddanost Nejvyšší Osobnosti Božství. Tohoto poznání a oddanosti lze dosáhnout v lidském tĕle, které je proto žádané jak mezi obyvateli pekla, tak mezi polobohy. I když lidské tĕlo umožňuje naplnit smysl existence skrze poznání a oddanost, je pomíjivé; proto by mĕl ten, kdo dokáže rozlišovat, rozumnĕ usilovat o osvobození předtím, než přijde smrt. Lidské tĕlo je jako loď, Śrī Gurudeva je kormidelník a milost Nejvyššího Pána je příznivý vítr. Pokud si ten, kdo získal tuto vzácnou loď v podobĕ lidského tĕla, nepřeje překonat oceán hmotné existence, je ve skutečnosti vrahem své duše. Mysl je přelétavá, ale nemĕlo by se jí nezúčastnĕnĕ dovolit svévolné jednání. Je třeba si naopak podrobit smysly a životní vzduch a pomocí inteligence prostoupené kvalitou dobra mysl ovládnout.