SLOKA 35
nairapekṣyaṁ paraṁ prāhur
niḥśreyasam analpakam
tasmān nirāśiṣo bhaktir
nirapekṣasya me bhavet
nairapekṣyam — nepřát si nic než oddanou službu; param — nejlepší; prāhuḥ — je řečeno; niḥśreyasam — nejvyšší stádium osvobození; analpakam — velké; tasmāt — proto; nirāśiṣaḥ — toho, kdo nechce nic pro sebe; bhaktiḥ — láskyplná oddaná služba; nirapekṣasya — toho, kdo vidí jen Mĕ; me — Mnĕ; bhavet — může vzniknout.
Je řečeno, že úplná odpoutanost je nejvyšším stádiem svobody. Proto ten, kdo po ničem netouží a nechce pro sebe žádné odmĕny, může získat láskyplnou oddanou službu Mnĕ.
Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10) uvádí:
akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
„Človĕk, který má vĕtší inteligenci – ať je plný hmotných tužeb nebo nemá žádnou hmotnou touhu, nebo touží po osvobození – musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.“ V tomto prohlášení Śukadevy Gosvāmīho jsou velmi významná slova tīvreṇa bhakti-yogena. Śrīla Prabhupāda v této souvislosti poznamenává: „Stejnĕ jako čistý sluneční paprsek je velice silný, a nazývá se proto tīvra, tak i čistou bhakti-yogu, která spočívá v naslouchání, opĕvování atd., může vykonávat každý bez ohledu na svůj vnitřní motiv.“ V tomto vĕku Kali jsou obyčejní lidé nepochybnĕ velmi pokleslí a znečištĕní hmotným chtíčem, chamtivostí, hnĕvem, nářkem a tak dále. Vĕtšina lidí v současném vĕku je sarva-kāma, plná hmotných tužeb. Přesto musíme pochopit, že když jen přijmeme útočištĕ u Pána Kṛṣṇy, dosáhneme všeho, čeho se dá v životĕ dosáhnout. Živá bytost by se nemĕla vĕnovat žádnému jinému procesu než láskyplné službĕ Pánu. Musíme uznat, že Pán Kṛṣṇa je zdroj veškeré blaženosti a že jedinĕ Pán Kṛṣṇa v našem srdci nám může splnit naši skutečnou touhu. Tato jednoduchá víra, že když se obrátíme na Pána Kṛṣṇu, dosáhneme všeho, je základem veškerého poznání a přenese i pokleslou osobu přes vyčerpávající překážky tohoto obtížného vĕku.