SLOKA 48
etā manoratha-mayīr
hānyasyoccāvacās tanūḥ
guṇa-saṅgād upādatte
kvacit kaścij jahāti ca
etāḥ — tyto; manaḥ-rathaḥ-mayīḥ — dosažené meditací mysli; ha — jistĕ; anyasya — tĕla (které se liší od vlastního já); ucca — vyšší; avacāḥ — a nižší; tanūḥ — tĕlesné stavy; guṇa-saṅgāt — kvůli styku s kvalitami přírody; upādatte — přijímá; kvacit — nĕkdy; kaścit — nĕkdo; jahāti — vzdává se; ca — a.
I když se hmotné tĕlo liší od vlastního já, kvůli nevĕdomosti vyvolané stykem s hmotou se živá bytost mylnĕ ztotožňuje s vyššími a nižšími tĕlesnými stavy. Nĕkdy se nĕjaká požehnaná osoba dokáže tĕchto mentálních výmyslů vzdát.
Ten, kdo získal zvláštní milost Nejvyššího Pána, se dokáže vzdát mentálních výmyslů ohlednĕ své tĕlesné totožnosti. Vždy je tu tedy příležitost uniknout z kolobĕhu rození a umírání.