Vládce Purūravā, jehož pomátla společnost nebeské krasavice Urvaśī, od ní byl pozdĕji odloučen a dospĕl k odříkání. Tehdy zazpíval píseň, v níž vyjádřil opovržení vůči styku se ženami. Popsal, že ti, kdo jsou připoutaní k tĕlu ženy (nebo muže) – jež je pouhou masou kůže, masa, krve, šlach, mozkové tkánĕ, morku a kostí – se příliš neliší od červů. Jakou hodnotu má vzdĕlání, askeze, odříkání, přijímání Véd, osamocený život a mlčení toho, jehož mysl uchvátilo ženské tĕlo? Učení lidé by nemĕli vĕřit šesti nepřátelům mysli v čele s chtíčem, a proto by se mĕli vyhýbat společnosti žen a mužů, kteří podléhají ženám. To prohlásil král Purūravā a oproštĕný od iluze hmotné existence dosáhl realizace Nejvyššího Pána v Jeho podobĕ Nadduše sídlící v nitru každé bytosti.