Klamné vĕdomí přetrvává tak dlouho jako vztah tĕlesných smyslů tvořených hmotou s duší, která je realitou. I když je hmotná existence neskutečná, ti, kdo nejsou schopni rozlišovat, zůstávají zapletení v kolobĕhu rození a umírání kvůli svému pohroužení v uspokojování smyslů. Veškeré fáze hmotného života – zrození, smrt, smutek i radost – se netýkají duše, ale materialistického falešného ega. Toto mylné pojetí své totožnosti může osoba odstranit, když se naučí rozlišovat mezi duší a jejím protikladem, hmotou.