SLOKA 34
yathā hi bhānor udayo nṛ-cakṣuṣāṁ
tamo nihanyān na tu sad vidhatte
evaṁ samīkṣā nipuṇā satī me
hanyāt tamisraṁ puruṣasya buddheḥ
yathā — jako; hi — jistĕ; bhānoḥ — slunce; udayaḥ — východ; nṛ — lidských; cakṣuṣām — očí; tamaḥ — temnotu; nihanyāt — ničí; na — ne; tu — ale; sat — objekty, jež existují; vidhatte — tvoří; evam — podobnĕ; samīkṣā — úplná realizace; nipuṇā — mocná; satī — pravá; me — Mĕ; hanyāt — ničí; tamisram — temnotu; puruṣasya — živé bytosti; buddheḥ — v inteligenci.
Když vychází slunce, ničí temnotu, jež zakrývá oči človĕka, ale nevytváří objekty, které pak lidé vidí před sebou a které ve skutečnosti stále existovaly. Mocná a pravá realizace Mĕ podobnĕ zničí temnotu, jež halí pravé vĕdomí živé bytosti.