SLOKA 36
kaliṁ sabhājayanty āryā
guṇa jñāḥ sāra-bhāginaḥ
yatra saṅkīrtanenaiva
sarva-svārtho ’bhilabhyate
kalim — vĕk Kali; sabhājayanti — velebí; āryāḥ — pokrokové duše; guṇa-jñaḥ — kdo znají pravou hodnotu (tohoto vĕku); sāra-bhāginaḥ — kdo umí vybrat podstatu; yatra — v nĕmž; saṅkīrtanena — společným zpíváním svatých jmen Nejvyššího Pána; eva — pouhým; sarva — všech; sva-arthaḥ — kýžených cílů; abhilabhyate — je dosaženo.
Ti, kdo mají skutečnĕ pokročilé poznání, jsou schopni ocenit podstatnou hodnotu tohoto vĕku Kali. Tyto osvícené osoby Kali-yugu uctívají, protože v tomto pokleslém vĕku lze veškeré dokonalosti v životĕ dosáhnout jednoduše provádĕním saṅkīrtanu.
Zde je řečeno, že ze čtyř vĕků – Satya, Tretā, Dvāpara a Kali – je Kali-yuga ve skutečnosti nejlepší, protože v tomto vĕku Pán milostivĕ rozdává nejvyšší dokonalost vĕdomí, vĕdomí Kṛṣṇy, velmi štĕdře. Slovo ārya definoval Śrīla Prabhupāda jako „ten, kdo dĕlá duchovní pokrok“. Pokročilý človĕk se vyznačuje tím, že hledá to, co je v životĕ podstatné. Například podstatou hmotného tĕla není samotné tĕlo, ale duše v nĕm; inteligentní človĕk proto vĕnuje víc pozornosti vĕčné duši než dočasnému tĕlu. Kali-yuga je sice považována za oceán nečistot, ale je v ní také oceán štĕstí, saṅkīrtanové hnutí. Zpívání svatých jmen Pána jinými slovy zcela odstraní všechny špatné vlastnosti tohoto vĕku. Proto védské texty uvádĕjí:
dhyāyan kṛte yajan yajñais
tretāyāṁ dvāpare 'rcayan
yad āpnoti tad āpnoti
kalau saṅkīrtya keśavam
„Výsledky získané v Satya-yuze meditací, provádĕním obĕtí v Tretā-yuze a chrámovým uctíváním ve Dvāpara-yuze lze v Kali-yuze získat společným zpíváním jmen Pána Keśavy.“
Védský proces postupnĕ povznáší podmínĕnou duši z temnoty ahaṅkāry, mylného ztotožňování se s hrubohmotným tĕlem, a přivádí ji na úroveň seberealizace neboli ahaṁ brahmāsmi, „Jsem vĕčná duchovní duše“. Potom človĕk musí udĕlat další pokrok, aby zjistil, že i když je vĕčný, existuje vyšší vĕčná bytost, samotný Pán v jeho srdci a v každém atomu ve hmotném vesmíru. Po této druhé fázi seberealizace následuje třetí a konečné stádium dokonalosti, realizace Bhagavāna, Nejvyšší Osobnosti Božství, v Jeho osobním sídle.
Nejvyšší Pán není v první řadĕ nĕkým, kdo dohlíží na tento svĕt, ale hlavnĕ si užívá ve svém vlastním svĕtĕ, který dalece přesahuje i ty nejfantastičtĕjší sny podmínĕné živé bytosti. Král či president určité zemĕ je sice v konečném smyslu správcem všech vĕznic, ale skutečné potĕšení nachází ve svém paláci a ne ve vykonávání spravedlnosti vůči pošetilým vĕzňům. Podobnĕ Pán dosazuje polobohy, aby v Jeho zastoupení spravovali hmotné stvoření, zatímco On sám si vychutnává oceán transcendentální blaženosti ve svém transcendentálním království. Proto je realizace Pána v Jeho vlastní říši mnohem pokročilejší než primitivní pochopení, že Pán je „stvořitel“ vĕznice v podobĕ hmotného svĕta. Tato realizace Bhagavāna začíná pochopením, že v duchovním nebi existuje bezpočet planet Vaikuṇṭh a že na každé z nich sídlí určitá expanze Nārāyaṇa společnĕ s nesčetnĕ mnoha oddanými, kteří milují Pána v této příslušné podobĕ. Ústřední a hlavní planeta v duchovním nebi se jmenuje Kṛṣṇaloka a tam Osobnost Božství projevuje svou svrchovanou a původní podobu Govindy. To potvrzuje Pán Brahmā: govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Pán Brahmā také říká:
īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
(Brahma-saṁhitā 5.1)
Láska ke Kṛṣṇovi a přístup na Kṛṣṇovu planetu v duchovním nebi tedy představují nejdokonalejší a nejvznešenĕjší životní úroveň, jaké lze kde a kdy dosáhnout. V Kali-yuze je tato dokonalost dostupná jednoduše zpíváním svatých jmen Boha: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Každý rozumný muž, žena či dítĕ by mĕl hluboce chápat, jakou nebývalou příležitost nabízí Caitanya Mahāprabhu a vĕnovat se tomuto zpívání se vší vážností. Jen ten nejnešťastnĕjší a nejnerozumnĕjší človĕk si nechá tuto transcendentální příležitost uniknout.