SLOKA 14
nasy ota-gāva iva yasya vaśe bhavanti
brahmādayas tanu-bhṛto mithur ardyamānāḥ
kālasya te prakṛti-pūruṣayoḥ parasya
śaṁ nas tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya
nasi — skrze nozdry; ota — přivázaní; gāvaḥ — voli; iva — jako; yasya — jehož; vaśe — pod vládou; bhavanti — existují; brahma-ādayaḥ — Brahmā a všichni ostatní; tanu-bhṛtaḥ — vtĕlené živé bytosti; mithuḥ — vzájemnĕ mezi sebou; ardyamānāḥ — bojující; kālasya — síly času; te — Tebe; prakṛti-pūruṣayoḥ — hmotnou přírodu i živou bytost; parasya — který přesahuješ; śam — transcendentální štĕstí; naḥ — pro nás; tanotu — kéž rozšíří; caraṇaḥ — lotosové nohy; puruṣa-uttamasya — Nejvyšší Osobnosti Božství.
Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, transcendentální bytost, která je jak nad hmotnou přírodou, tak i nad tím, kdo tuto přírodu využívá. Kéž nám Tvé lotosové nohy udĕlí transcendentální blaženost. Všichni velcí polobozi v čele s Brahmou jsou vtĕlené živé bytosti. Až do úmoru mezi sebou bojují pod přísnou vládou Tvého časového faktoru jako býci tahaní za provazy provlečené skrze jejich prodĕravĕlé nozdry.
Śrīla Śrīdhara Svāmī říká: nanu yuddhe devāsurādayaḥ parasparaṁ jayanti jīyante ca kim ahaṁ tatrety ata āhuḥ, nasīti. mithur mitho 'rdyamānā yuddhādibhiḥ pīḍyamānā brahmādayo 'pi yasya tava vaśe bhavanti na tu jaye parājaye vā svatantrāḥ. „V neustálých bitvách mezi polobohy neboli oddanými Pána a démony neboli neoddanými každá strana nĕkdy vyhrává a nĕkdy z boje vychází jako poražená. Nĕkdo může tvrdit, že to vše nemá s Osobností Božství nic společného, protože se to nezakládá na ničem jiném než na interakcích znepřátelených živých bytostí. Každá živá bytost však bezvýhradnĕ podléhá Osobnosti Božství a vítĕzství i porážka jsou vždy v rukou Pána.“ To neodporuje skutečnosti, že každá živá bytost je obdařená svobodnou vůlí, neboť Pán živým bytostem udílí vítĕzství či porážku podle jejich zásluh. V soudních bitvách nemohou žalobci ani obhájci jednat nezávisle na právním systému, na který dohlíží zmocnĕný soudce. Ten udílí vítĕzství nebo porážku u soudního dvora, ale sám jedná podle zákonů, které ani jedné stranĕ nenadržují na úkor druhé.
Podobnĕ nám Osobnost Božství udílí výsledky našich dřívĕjších činností. Materialisté, kteří chtĕjí Boha znevážit, obvykle argumentují, že často nevinní lidé trpí, zatímco bezbožní darebáci si nerušenĕ užívají života. Skutečnost je ale taková, že Osobnost Božství není takový hlupák jako materialisté, kteří takto argumentují. Pán vidí mnoho našich předchozích životů, a proto nĕkomu dovolí, aby si v tomto životĕ užíval, a nĕkoho nechá trpĕt nejen za současné jednání, ale i jako následek toho, co kdo dĕlal v minulosti. Nĕjaký človĕk může například tvrdou prací nahromadit bohatství a pokud potom přestane pracovat a začne vést zpustlý život, jeho bohatství nezmizí hned. Naproti tomu ten, komu je souzeno zbohatnout, může teď tĕžce pracovat se sebekázní a odříkáním a přitom nemít peníze na utrácení. Povrchní pozorovatel tedy může být zmatený, když vidí mravného, tvrdĕ pracujícího človĕka bez penĕz a líného zpustlíka uprostřed bohatství. Materialistický hlupák, který nezná minulost, současnost a budoucnost, podobnĕ nemůže pochopit dokonalou spravedlnost Osobnosti Božství.
Tento verš uvádí výstižný příklad, jenž objasňuje Kṛṣṇovu vládnoucí moc. Býk je nesmírnĕ silný, ale přesto se dá snadno ovládat lehkým popotažením za provaz provlečený skrze jeho prodĕravĕlé nozdry. Podobnĕ může všemohoucí Osobnost Božství bĕhem okamžiku uvést i ty nejmocnĕjší politiky, učence, polobohy a tak dále do nesnesitelné situace. Polobozi tedy nepřišli do Dvāraky, aby pyšnĕ předvádĕli svou všeobecnou politickou a intelektuální moc, ale aby se pokornĕ odevzdali u lotosových nohou Osobnosti Božství.