SLOKA 15
tyāgo ’yaṁ duṣkaro bhūman
kāmānāṁ viṣayātmabhiḥ
sutarāṁ tvayi sarvātmann
abhaktair iti me matiḥ
tyāgaḥ — zříkání se; ayam — toto; duṣkaraḥ — tĕžké provádĕt; bhūman — ó můj Pane; kāmānām — hmotného požitku; viṣaya — uspokojování smyslů; ātmabhiḥ — tĕmi, kdo holdují; sutarām — zvláštĕ; tvayi — Tobĕ; sarva-ātman — ó Nejvyšší Duše; abhaktaiḥ — tĕmi, kdo postrádají oddanost; iti — toto; me — můj; matiḥ — názor.
Můj milý Pane, ó Nejvyšší Duše, pro ty, jejichž mysl je připoutaná k uspokojování smyslů, a zvláštĕ pro Ty, kdo postrádají oddanost Tobĕ, je velmi tĕžké se takto zříkat hmotného požitku. To je můj názor.
Ti, kdo jsou skutečnĕ oddaní Nejvyššímu Pánu, nepřijímají nic pro své osobní uspokojení; přijímají radĕji vĕci, které lze v rámci láskyplné služby nabídnout Pánu. Slovo viṣayātmabhiḥ označuje ty, kdo místo po oddané službĕ Pánu touží po hmotných objektech pro své vlastní uspokojení. Mysl tĕchto materialistů je podle toho také rozrušená a prakticky nejsou schopní se hmotného požitku vzdát. To je mínĕní Śrī Uddhavy.