SLOKA 4
ojaḥ-saho-bala-yutaṁ
bibhrad deham akarmakam
śayāno vīta-nidraś ca
nehetendriyavān api
ojaḥ — silou smyslů; sahaḥ — mentální silou; bala — fyzickou silou; yutam — obdařený; bibhrat — živící; deham — tĕlo; akarmakam — bez úsilí; śayānaḥ — zůstávající klidný; vīta — prostý; nidraḥ — nevĕdomosti; ca — a; na — ne; īheta — mĕl by usilovat; indriya-vān — ten, který má tĕlo, mysl a smysly v plné síle; api — ačkoliv.
Svĕtec by mĕl zůstat klidný a na hmotné úrovni nečinný a své tĕlo živit bez velkého úsilí. I když je obdařený plnou silou smyslů, mysli a tĕla, nemĕl by usilovat o hmotný zisk, ale mĕl by mít stále na zřeteli svůj pravý vlastní zájem.
Slovo vīta-nidraḥ je v tomto verši velmi významné. Nidrā znamená „spánek“ či „nevĕdomost“ a vīta znamená „oproštĕný od“. Tím je řečeno, že transcendentalista má být neustále bdĕlý vůči svému vĕčnému vztahu s Nejvyšší Osobností Božství a má pečlivĕ rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy. Má být přesvĕdčený o svém vztahu s Pánem a neusilovat o své osobní zaopatření s vĕdomím, že Pán ho chrání ve všech ohledech. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura prohlašuje, že příklad krajty je uvedený proto, aby človĕk nemarnil čas péčí o tĕlo.
Nikdo by si však nemĕl myslet, že smyslem života je ležet na zemi jako krajta nebo předvádĕt, jak necháváme tĕlo vyhladovĕt. Příklad krajty nemá pobízet k úplné nečinnosti. Je třeba být aktivní v duchovním pokroku a pasivní ohlednĕ hmotného smyslového požitku. Pokud je nĕkdo úplnĕ nečinný, pak je to jistĕ nidrā neboli temnota nevĕdomosti, kdy osoba zůstává neprobuzena ohlednĕ své totožnosti vĕčného služebníka Osobnosti Božství.
Transcendentalista je dychtivý sloužit Pánu, a proto je vdĕčný, když mu Pán pro službu poskytne hmotné prostředky. Samotné zříkání se hmotného svĕta je phalgu-vairāgya neboli nezralé stádium duchovního porozumĕní. Je třeba dospĕt do stádia yukta-vairāgya, kdy vše zapojuje do služby Pánu Kṛṣṇovi. Máme praktickou zkušenost, že oddaný pohroužený v šíření vĕdomí Kṛṣṇy automaticky dostává vše, co pro svoje osobní zaopatření potřebuje.