SLOKA 6
samṛddha-kāmo hīno vā
nārāyaṇa-paro muniḥ
notsarpeta na śuṣyeta
saridbhir iva sāgaraḥ
samṛddha — prosperující; kāmaḥ — hmotné bohatství; hīnaḥ — strádající; vā — nebo; nārāyaṇa — Nejvyšší Osobnost Božství; paraḥ — uznávající za Nejvyššího; muniḥ — svatý oddaný; na — ne; utsarpeta — vzdouvá se; na — ne; śuṣyeta — vysychá; saridbhiḥ — řekami; iva — jako; sāgaraḥ — oceán.
Bĕhem období dešťů proudí do oceánu rozvodnĕné řeky a bĕhem suchého léta přinášejí řeky, v tu dobu mĕlké, vody podstatnĕ ménĕ – a přesto se oceán bĕhem období dešťů nevzdouvá a v horkém létĕ nevysychá. Také oddaný, který učinil Nejvyšší Osobnost Božství cílem svého života, nĕkdy získá řízením osudu velké hmotné bohatství a jindy se po hmotné stránce ocitá na mizinĕ. Tento Pánův oddaný však nejásá bĕhem období blahobytu a není smutný, když zchudne.
Upřímný oddaný Pána vždy dychtí setkat se s Pánem a prokazovat Mu transcendentální službu. Chce zůstat napořád jako atom u lotosových nohou Pána, protože Pán Kṛṣṇa neboli Nārāyaṇa je zdrojem veškeré radosti. Oddaný jásá, když vnímá čisté vĕdomí Kṛṣṇy, a je mrzutý, když Kṛṣṇa není v jeho mysli přítomen. Oddaného jednajícího v hmotném svĕtĕ nemohou rozrušit obyčejní materialisté, kteří ho nĕkdy urážejí a obviňují ho, že zanedbává hmotné uspokojování smyslů, tak jako oceán nemohou rozrušit nesčetné řeky, které se do nĕho vlévají. Nĕkdy za čistým oddaným přicházejí chtivé ženy a jindy se spekulující filozofové snaží argumentovat proti Osobnosti Božství, ale čistý oddaný je ode všech tĕchto obyčejných lidí odpoutaný a nerozrušený ve svém blaženém vĕdomí Kṛṣṇy.